Kartou platí už přes sto tisíc dětí, můžou i prvňáci. Pozor na rizika

Kartou platí už přes sto tisíc dětí, můžou i prvňáci. Pozor na rizika
21. 10. 2019
Dušan Brodský

Pro rodiče může jít o skvělý nástroj, jak kontrolovat výdaje svého potomka. Kartu by mu ale neměli dávat příliš brzo.

Už dvě banky – Komerční a Creditas – nabízejí debetní platební karty i pro šestileté děti. U dalších sedmi bank je minimální věk pro vydání osm let, některé z nich ale nevylučují jeho snížení v budoucnu. A jenom jediná banka z těch, které vůbec umožňují založení účtu dětem do 15 let, poskytne platební kartu až od 10. narozenin.

Z dvanácti na osm let letos snížila věkovou hranici Raiffeisenbank. „Podmínky u všech produktů upravujeme průběžně s cílem vyhovět klientům a vyrovnat se ostatním podobným nabídkám na trhu,“ říká k tomu obecně mluvčí Petra Kopecká. O dalším snížení banka neuvažuje.

Pro rodiče může jít o skvělý nástroj, jak kontrolovat výdaje svého potomka. Záleží jenom na nich, kolik peněz na kartu „nahrají“ – děti můžou čerpat jen peníze na svém účtu, nikoliv na účtu rodičů. Nemůžou jít ani do minusu, žádná z dětských karet nefunguje jako kreditní. Také limity pro platby určují vždycky rodiče. Banky se hájí také tím, že rodiče mají o výdajích detailní přehled díky online přístupu k účtu.

Přesto jsou tu rizika. „Nepřipravené děti mohou mít pocit, že věci jsou zadarmo. Karta je pro ně příliš abstraktní platidlo, hodnotu peněz si dokáží přece jen lépe představit u bankovek či mincí,“ říká dětský psycholog Jan Kulhánek, ředitel pražského centra Psychoterapie Anděl.

Proto bych rozhodně doporučil nejprve děti seznámit s hotovostí, dávat jim malé kapesné do ruky,” dodává Kulhánek. Obecně ale dětské platební karty vítá, protože je to každodenní realita většiny nás dospělých, na kterou se musí děti tak jako tak připravit.

„Připadají mi vhodné až od druhého stupně základní školy, kdy má většina dětí už dostatečně vyvinuté abstraktní myšlení,“ doporučuje s tím, že mezi dětmi samozřejmě jsou rozdíly.

Podobný názor má i Marcela Hrubošová, bývalá vedoucí úseku vymáhání pohledávek v jedné stavební spořitelně. Teď jako nezávislá lektorka vyučuje finanční gramotnost – nejenom na školách.

„Při placení kartou se ukazuje, že máme větší ochotu peníze vydat než při platbách v hotovosti. Děláme větší nákupy, necháváme daleko větší spropitné. Také jsme nakloněni více podceňovat, nebo dokonce zapomínat, kolik peněz jsme utratili a kde to bylo,” říká Hrubošová.

„Děti, které jsou rodiči vedeny k tomu, aby své kapesné utrácely prostřednictvím platebních karet, se nenaučí s penězi skutečně hospodařit. Dát si část peněz bokem jako železnou rezervu na horší časy, část peněz si jen tak užít a část peněz použít na skutečně potřebné věci – to všechno se jim smíchá do jedné sumy, která se utrácí až do nuly,“ domnívá se lektorka.

Speciální dětské účty – nebo upravené varianty účtů pro dospělé – nabízí desítka bank, jejich podrobný přehled a porovnání jsme přinesli v září. Trojice největších bank – Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka – se snaží děti zaujmout i tím, že na platební kartě můžou mít obrázek podle svého přání. U spořitelny a KB si vybírají z předem daných možností, u ČSOB můžou přijít i s vlastním návrhem.

Česká spořitelna má celkem 120 tisíc dětských kont. Z toho 80 tisíc je ve věku od osmi do patnácti let, kteří platí kartou. „Z našich analýz vyplývá, že více než polovina dětských karet je využívána v době školní výuky. To znamená, že děti je například využívají k nákupu svačiny či občerstvení,” upřesňuje Lukáš Kropík z tiskového oddělení ČS.

Počet dětských kont u Komerční banky už dosáhl 210 tisíc, z toho 160 tisíc je pro uživatele do 15 let. Kartou platí 23 tisíc dětí ve věku šest až 15 let, jejich počet roste. Hitem se stal motiv s Batmanem nebo Spidermanem.

ČSOB data o počtu dětských karet nezveřejňuje. Mluvčí Patrik Madle uvedl jenom to, že klienti mladší 15 let zaplatí v průměru čtyřikrát měsíčně v objemu 800 korun.

Jenom ze součtu čísel od Komerční banky a České spořitelny vyplývá, že kartou už platí přes sto tisíc dětí mladších patnácti let. Podle statistiků žije v Česku něco přes milion dětí v kategorii od šesti do patnácti let, pro banky má tudíž ještě obrovský obchodní potenciál.

Podle Hrubošové by banky měly přistupovat k dětem velmi obezřetně – i kvůli tomu, aby do budoucna nevyráběly nové dlužníky, jejichž finanční gramotnost je mizerná. 

Zástupci bank ujišťují, že si velmi dobře uvědomují případná rizika. „Debetní kartu vydáváme od osmi let. Před tímto věkem mívají děti nejasnou představu o penězích a většinou nejsou schopny přečíst nebo plně pochopit například texty v bankomatech,” říká například mluvčí ČSOB Patrik Madle. O snížení věkové hranice proto banka neuvažuje. „Nicméně pokud bude ze strany klientů zájem, určitě to zvážíme,“ dodává.

Banky přitom – pod hlavičkou kurzů finanční gramotnosti – působí přímo na školách. Například Česká spořitelna prostřednictvím svého programu Abeceda peněz. Nedávno se musela omluvit, když program zaštiťovala akreditací ministerstva školství, přestože ta se vztahovala jenom na seminář, v jehož rámci se učitelé mohli dozvědět, jak vyučovat finanční gramotnost.

Spořitelna v programu Abeceda peněz změnila i některé kritizovaná pravidla. Šlo hlavně o půjčku, kterou děti od banky obdržely na uspořádání jarmarku a původně ji nemusely vracet. Teď už děti – jako v běžném životě – musí počítat s tím, že půjčka není dárek, ale splácí se.

Nejnověji získala akreditaci ministerstva školství ČSOB pro svůj kurz Finanční vzdělávání pro školy.

Zdroj: www.penize.cz

Podobné příspěvky

Zobrazit všechny aktuality